4.19 Proč se klade tak velký důraz na manželství a na rodinu?
Bůh ze své velké lásky stvořil lidské bytosti ke svému obrazu. Svěřil jim též velký úkol předávat lásku dál, a tedy být otevření plodnosti (Gn 1,28) Gn 1,28: Bůh jim požehnal slovy: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji! Vládněte nad mořskými rybami, nad nebeskými ptáky i nade všemi živými tvory, kteří se pohybují po zemi.“ .
Manželství je výlučný vztah mezi mužem a ženou, kteří se vzájemně milují a chtějí svůj život prožívat společně. Když si svou lásku projevují též pohlavním stykem, jejich láska se může stát doslovně „plodnou“, protože mohou počít a přivést na svět dítě. Pro děti je rodinný život velmi důležitý. Připravuje je na život ve společnosti a vybavuje je různými schopnostmi. Je to také prostředí, kde se (snad) poprvé dozvídají o víře. Proto je rodina též nazývána „základním kamenem společnosti“.
Jaké místo zaujímá rodina ve společnosti?
Rodina je základní buňkou lidské společnosti a předchází jakémukoliv uznání ze strany veřejné autority. Rodinné zásady a hodnoty tvoří základ společenského života. Rodinný život je uváděním do života společnosti. [KKKC 457]
Proč je rodina nenahraditelná?
Každé dítě je potomkem konkrétního otce a konkrétní matky. Ke svému bezpečnému a šťastnému rozvoji potřebuje lásku a jistotu rodiny.
Rodina je základní stavební buňkou lidské společnosti. Hodnoty a zásady, které jsou prožívány v malém okruhu rodiny, tvoří nutný předpoklad pro existenci solidárního života celé společnosti, protože rodinný život je uváděním do života společnosti. [Youcat 369]
Co uráží důstojnost manželství?
Je to: cizoložství, rozvod, mnohoženství, incest (krvesmilstvo), volná láska (nemanželské soužití, konkubinát) a pohlavní styk před manželstvím nebo mimo ně. [KKKC 502]
Co je to cizoložství? Je rozvod v pořádku?
Cizoložství spočívá v tom, že dva lidé spolu začnou žít intimním životem, přičemž přinejmenším jeden z nich žije v manželském svazku. Cizoložství je zásadní zradou lásky, porušením smlouvy uzavřené před Bohem a bezprávím na bližním. Ježíš jasně vyhlásil nerozlučitelnost manželství: „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ (Mk 10,9). Odvolával se přitom na původní vůli Stvořitele. Tím Ježíš odmítl starozákonní rozvodovou praxi.
Není jednoduché zachovat partnerovi celoživotní věrnost. Nesmíme odsuzovat ty, jejichž manželství ztroskotalo. Avšak křesťané na sebe uvalují vinu, když neuváženě sáhnou k rozvodu. Proviňují se proti Boží lásce, která se zviditelňuje v manželství. Prohřešují se vůči opuštěnému partnerovi a dětem. Věrný partner ovšem může vystoupit z nesnesitelného manželství. V případě nutnosti se může dát civilně rozvést. V odůvodněných případech může církev v soudním procesu přezkoumat platnost uzavření manželství a na jeho základě prohlásit manželství za neplatně uzavřené. [Youcat 424]
Bůh spojil dva lidi v jedno, takže – jak se říká – již nejsou dva, ale „jedno tělo“ od chvíle, kdy se žena provdá za muže. A když je Bůh spojil v jedno, je to pro ty, kdo jsou dohromady spojeni Bohem, dar. [Origenes, Komentář na Matoušovo evangelium, kniha 14, kap. 16 (MG 13, 1229)]
