3.44 Proč je mše tak nezáživná?
Eucharistie je nejdůležitější ze sedmi svátostí, protože je v ní Ježíš přítomný ve svém těle a ve své krvi, které nám nabízí jako pokrm a nápoj. Tímto způsobem nás doslova posiluje v našem životě i v naší víře. Ježíš je v eucharistii neboli ve mši svaté skutečně přítomný, ale poznatelný je jen pro ty, kteří v něj chtějí věřit.
Proto se eucharistie nazývá „tajemstvím víry“ (1 Tim 3,9) 1 Tim 3,9: Mají uchovávat tajemné pravdy víry v čistém svědomí. . Je možné, že nerozumíš všemu. Když ale víš, že v eucharistii velmi konkrétním způsobem potkáváš Ježíše, jak by mohla být mše nudná, pokud se jí vědomě účastníš? V aplikaci #TwGOD můžeš nalézt běžné mešní texty v mnoha jazycích.
Co je to eucharistie?
Je to oběť těla a krve Pána Ježíše, kterou Ježíš ustanovil, aby pro všechny časy, dokud nepřijde, zachoval v trvání oběť kříže a své církvi tak zanechal památku na svou smrt a na své zmrtvýchvstání. Je znamením jednoty, poutem lásky a velikonoční hostinou, v níž je požíván Kristus, duše se naplňuje milostí a dává se nám záruka věčného života. [KKKC 271]
Jak Ježíš ustanovil eucharistii?
„Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: ‘Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.’ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: ‘Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku’“ (1 Kor 11,23-25).
Tato nejstarší zpráva o událostech ve večeřadle pochází od apoštola Pavla, který sice nebyl jejich očitým svědkem, avšak zapsal to, co mladé společenství křesťanů střežilo jako posvátné tajemství a co slavilo při své bohoslužbě. [Youcat 210]
Jaké místo zaujímá eucharistie v Božím plánu spásy?
Předobrazem eucharistie ve Staré smlouvě byla především velikonoční večeře, kterou Židé každý rok slavili s nekvašenými chleby na připomínku nenadálého osvobozujícího odchodu z Egypta. Ježíš eucharistii ohlašuje ve svém učení a ustanovuje ji, když během velikonoční hostiny slaví se svými apoštoly poslední večeři. Církev věrně plní příkaz Pána: „To čiňte na mou památku!“ (1 Kor 11,24) a stále slaví eucharistii, především v neděli, v den Ježíšova zmrtvýchvstání. [KKKC 276]
Kdo koná službu slavení eucharistie?
Právoplatně svěcený biskup nebo kněz, který jedná v osobě Krista-hlavy a jménem církve. [KKKC 278]
Co je podstatným a nezbytným znamením eucharistie?
Je to pšeničný chléb a víno z vinné révy. [KKKC 279]
Co je to přepodstatnění?
Přepodstatnění (transsubstanciace) je proměna celé podstaty chleba v podstatu Kristova těla a celé podstaty vína v podstatu jeho krve. K této proměně dochází při eucharistické modlitbě účinností Kristových slov a působením Ducha Svatého. Nicméně vnímatelné podoby chleba a vína, to je „eucharistické způsoby“, zůstávají nezměněné. [KKKC 283]
Nakolik je eucharistie důležitá pro církev?
Slavení eucharistie je jádrem křesťanského společenství. Právě v ní se církev stává církví.
Církví nejsme proto, že přispíváme do kostelní sbírky, že si navzájem dobře rozumíme nebo že nás osud zavál do určitého společenství, ale proto, že v eucharistii přijímáme Kristovo tělo a stáváme se jeho tajemným tělem. [Youcat 211]
Které prvky neodmyslitelně patří ke mši svaté?
Každá mše svatá (eucharistie) se člení na dvě hlavní části , na bohoslužbu slova a na slavení eucharistie v užším smyslu.
V bohoslužbě slova nasloucháme čtení ze Starého a Nového zákona a z evangelia. Rovněž je zde prostor pro homilii a pro společné přímluvy. V navazující eucharistické bohoslužbě jsou přinášeny dary chleba a vína, které jsou následně proměněny a podávány věřícím ve svatém přijímání.[Youcat 213]
Jak často by se měl katolický křesťan účastnit mše svaté?
O všech nedělích a zasvěcených svátcích je katolický křesťan zavázán účastí na mši svaté. Avšak ten, kdo skutečně vyhledává Ježíšovo přátelství, následuje Ježíšovo pozvání ke stolu, kdykoliv má k tomu možnost.
„Nedělní povinnost“ je pro skutečného křesťana pojmem stejně nevhodným, jako by byla pro zamilovaného „povinnost líbat“. Nikdo nemůže žít ve skutečně živém vztahu s Ježíšem, pokud si nezajde tam, kde na nás čeká Pán. Proto je mše svatá pro křesťana odedávna „srdcem neděle“ a nejdůležitějším bodem týdenního programu. [Youcat 219]
Když vidíš Pána obětovaného a položeného na oltář, kněze, jenž stojí a modlí se nad obětí, a všechny ostatní, kteří slaví, můžeš si ještě myslet, že jsi stále mezi lidmi a že stojíš na zemi? [Sv. Jan Zlatoústý, O kněžství, kniha 3, kap. 4 (MG 48, 642)]
