3.48 Je Ježíš v eucharistii skutečně přítomný? Co je konsekrace?
Během mše jsou na oltář přinášeny chléb (hostie) a víno. Kněz pronáší stejná slova, kterými Ježíš promlouval při poslední večeři, když ustanovil eucharistii. Tento okamžik slavení eucharistie nazýváme konsekrací, proměňováním.
V tuto chvíli se chléb a víno stávají Ježíšovým tělem a krví. Není to pouze symbolické – tato změna se děje doopravdy. Pokud se na hostii díváš očima víry, rozpoznáš Ježíšovo tělo a krev v tom, co se fyzickým očím jeví jako chléb a víno. V aplikaci #TwGOD najdeš slova konsekrace a další běžné mešní texty v mnoha jazycích.
V jakém smyslu je eucharistie památkou Kristovy oběti?
Eucharistie je památka, neboť zpřítomňuje a aktualizuje oběť, kterou Kristus jednou provždy přinesl Otci na kříži ve prospěch lidstva. Obětní charakter eucharistie se projevuje v samotných slovech ustanovení: „To je mé tělo, které se za vás vydává“ a „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá“ (Lk 22,19–20). Oběť na kříži a oběť eucharistie je jediná oběť. Stejná je oběť i obětující, různý je pouze způsob přinášení oběti: krvavý na kříži, nekrvavý v eucharistii. [KKKC 280]
Jak je Ježíš přítomen v eucharistii?
Ježíš Kristus je v eucharistii přítomen jedinečným a nesrovnatelným způsobem. Je v ní totiž přítomen opravdu, skutečně a podstatně: se svým tělem a svou krví, se svou duší a se svým božstvím. V eucharistii je tedy svátostným způsobem, totiž pod eucharistickými způsobami chleba a vína, přítomen naprosto celý Kristus, Bůh a člověk. [KKKC 282]
Co je to přepodstatnění?
Přepodstatnění (transsubstanciace) je proměna celé podstaty chleba v podstatu Kristova těla a celé podstaty vína v podstatu jeho krve. K této proměně dochází při eucharistické modlitbě účinností Kristových slov a působením Ducha Svatého. Nicméně vnímatelné podoby chleba a vína, to je „eucharistické způsoby“, zůstávají nezměněné. [KKKC 283]
Jakým způsobem je Ježíš přítomen v eucharistii?
Ježíš je ve svátosti eucharistie přítomen tajemným, avšak skutečným způsobem. Kdykoliv církev plní Ježíšovo pověření: „Čiňte to na mou památku“ (1 Kor 11,25), láme chléb a podává kalich, právě v té chvíli se uskutečňuje totéž, co se událo tehdy: Ježíš Kristus se skutečně obětuje za nás a my na něm máme skutečně podíl. Jedinečná a neopakovatelná Ježíšova oběť na kříži se zpřítomňuje na oltáři; naplňuje se tak dílo našeho vykoupení. [Youcat 216]
Měl bys vědět, co jsi přijal, co přijímáš a co bys měl přijímat denně. Ten chléb, který vidíš na oltáři proměněný slovem Božím, je Kristovo tělo. Ten kalich, či spíše to, co obsahuje, proměněné slovem Božím, je Kristova krev. Skrze tyto způsoby si Pán přál svěřit nám své tělo a krev, kterou prolil na odpuštění hříchů. [Sv. Augustin, Kázání, č. 227 (ML 38, 1099)]
Přijímáním těla a krve Kristovy můžeme být učiněni stejným tělem a stejnou krví jako on. Takto v sobě nosíme Krista, protože tělo a krev proudí našimi údy. A takto podle apoštola Petra dostáváme podíl na božské přirozenosti (2 Petr 1,4). [Sv. Cyril Jeruzalémský, Katecheze 22:3 (MG 33, 1100)]
