3.49 Může eucharistii přijmout každý?
Přijmout eucharistii znamená být ve spojení s Ježíšem, jak to reflektují i některé jazyky světa (lat. communio – společenství). Ježíš chtěl, aby církev, kterou sám ustanovil, s ním byla v úzkém spojení. Rozdělení mezi křesťany je velmi smutné. Dokud netvoříme jednu církev, nemůžeme přijímat eucharistii společně se všemi křesťany.
Každý katolík je zván k účasti na slavení eucharistie, avšak předtím, než přistoupí k přijímání, táže se v modlitbě sám sebe, jestli tak může činit s čistým svědomím. Ten, kdo například spáchá nějaký závažný hřích, požádá nejprve Ježíše o odpuštění ve svátosti smíření. K přijímání může přistoupit pouze ten, kdo žije v jednotě s katolickou církví. V aplikaci #TwGOD najdeš běžné mešní texty v mnoha jazycích.
Za jakých podmínek je možno podávat svaté přijímání jiným křesťanům?
Katoličtí udělovatelé podávají dovoleně svaté přijímání členům východních církví, které nejsou v plném společenství s katolickou církví, jestliže o to sami požádají a jsou řádně připraveni. Členům jiných církevních společenství podávají katoličtí udělovatelé dovoleně svaté přijímání v naléhavých případech, jestliže o to sami žádají, jsou řádně připraveni a projevují ohledně této svátosti katolickou víru. [KKKC 293]
Jak se mám připravit, abych mohl přistoupit ke svatému přijímání?
Ten, kdo chce přijmout svaté přijímání, musí být katolík. Pokud by si byl vědom závažného hříchu, musí se předtím vyzpovídat. Než přistoupí k oltáři, měl by se usmířit s bližními.
Ještě před několika lety byla běžná praxe, že se přede mší svatou minimálně tři hodiny nic nejedlo; lidé se tak chtěli připravit na setkání s Pánem Ježíšem ve svatém přijímání. Dnes církev doporučuje alespoň jednu hodinu střídmosti. Jiným znamením úcty je vybrané pěkné oblečení – vždyť jdeme na dostaveníčko s Pánem světa. [Youcat 220]
Může být svaté přijímání podáváno i nekatolickým křesťanům?
Svaté přijímání je projevem jednoty Kristova těla. Ke katolické církvi patří ten, kdo je v ní pokřtěn, kdo sdílí její víru a kdo s ní žije v jednotě. Došlo by k rozporu, kdyby církev zvala k přijímání i lidi, kteří s ní (zatím) nesdílí víru a život. Utrpěla by tím věrohodnost znamení eucharistie.
Jednotliví pravoslavní křesťané mohou požádat o podání svatého přijímání při katolické bohoslužbě, protože sdílí eucharistickou víru katolické církve, i když jejich společenství ještě nežije v plné jednotě s katolickou církví. Členové jiných křesťanských vyznání mohou v jednotlivých případech přistoupit ke svatému přijímání tehdy, když se ocitnou ve stavu ohrožení či nouze a když dotyčný prokáže plnou víru ve svátostnou přítomnost Pána Ježíše v eucharistii. Ekumenické bohoslužby, při kterých se křesťané různých vyznání společně modlí, jsou věcí dobrou a ze strany katolické církve jsou nanejvýš žádoucí. [Youcat 222]
Považ, jak jsi rozhořčený na zrádce a na ty, kteří ho ukřižovali. Pohleď tedy, zda ses také ty sám neprovinil proti tělu a krvi Kristově. Oni zavraždili jeho přesvaté tělo, ale ty ho přijímáš do špinavé duše, poté, co ti prokázal tak veliká dobrodiní. [Sv. Jan Zlatoústý, Kázání na evangelium sv. Matouše, 82:5 (MG 58, 743)]
