1.12 Napsal Bibli sám Bůh?
Bible byla sepsána velkým množstvím lidí na různých místech a v různých dobách. Podstatou každého příběhu je však pravda o Bohu.
Je tomu tak proto, že všichni autoři byli inspirováni Božím Duchem Svatým. Tento samý Duch také pomáhá církvi porozumět Bibli tak, jak Bůh zamýšlel.
Proč Písmo svaté učí pravdě?
Protože Bůh sám je autorem Písma svatého, nazývá se inspirované a učí bez omylu těm pravdám, které jsou nutné k naší spáse. Duch Svatý totiž inspiroval lidské autory, aby zapsali to, čemu nás chtěl naučit. Nicméně křesťanská víra není „náboženství knihy“, je náboženstvím Božího Slova, které „ není slovem psaným a němým, nýbrž Slovem vtěleným a živým“ (sv. Bernard z Clairvaux). [KKKC 18]
Je Písmo svaté pravdivé?
„Protože tedy všechno, co tvrdí inspirovaní autoři neboli svatopisci, se musí považovat za tvrzení Ducha Svatého, je třeba uznat, že knihy Písma svatého učí spolehlivě, věrně a bez omylu pravdu, kterou chtěl mít Bůh zaznamenanou v Písmu svatém pro naši spásu“ (2. vatikánský koncil, DV 11).
Bible nespadla hotová z nebe, ani ji Bůh nediktoval lidským psacím strojům. Ale k jejímu sepsání si „vybral lidi a použil jich s jejich schopnostmi a silami, působil v nich a skrze ně, aby jako praví autoři zapsali všechno to a pouze to, co on chtěl“ (2. vatikánský koncil, DV 11). K uznání určitých textů jakožto Písma svatého patří tedy i všeobecný souhlas církve. V jednotlivých církevních obcích muselo být dosaženo souhlasu: „Ano, těmito slovy k nám skutečně promlouvá Bůh sám – jsou inspirována Duchem Svatým!“ Rozhodnutí o tom, které z mnohých raně křesťanských spisů byly skutečně inspirovány Duchem Svatým, padlo ve 4. století, kdy byl sestaven takzvaný kánon Písma svatého. [Youcat 14]
A tak, ačkoli se v jednotlivých knihách evangelií vykládají různé jednotlivosti, nic se neodchyluje od víry obce křesťanů, poněvadž je v nich ve všech jedním svrchovaným Duchem řečeno vše o Kristově narození, utrpení a vzkříšení. [Muratoriho fragment, S. p. 144-146]
Duch Boží, který promlouval skrze [pisatele Bible], nechtěl učit lidské věci, jež nemají žádný význam pro spásu. [Sv. Augustin, Výklad na knihu Genesis, kniha 2, kap. 9 (ML 34, 270)]
