2.5 Co je to Římská kurie?
Teoreticky je papež absolutní monarcha, který řídí církev, avšak v praxi mu pomáhají různí „ministři“, kteří společně tvoří Římskou kurii. Státní sekretariát spravuje jak domácí (církevní) záležitosti, tak i zahraniční vztahy. Kongregace a papežské rady jsou zodpovědné za záležitosti jako svatořečení a blahořečení, za katolické vzdělávání, za biskupy a laiky.
Jedním ze tří tribunálů je Římská rota – ústřední soudní orgán církve. Ekonomický sekretariát je zodpovědný za veškeré ekonomické a administrativní záležitosti Svatého stolce a státu Vatikán. Hlavním cílem těchto organizací je pomáhat církvi, aby hlásala evangelium a byla lidem nablízku.
Proč Kristus ustanovil církevní hierarchii?
Církevní hierarchie byla ustanovena Kristem s posláním a pravomocí vést jeho jménem Boží lid. Tvoří ji posvěcení služebníci: biskupové, kněží a jáhnové. Na základě svátosti svěcení jednají biskupové a kněží při výkonu své služby ve jménu a v osobě Krista-hlavy; jáhnové slouží Božímu lidu v diakonii (službě) slova, liturgie a lásky. [KKKC 179]
Jak se uskutečňuje kolegiální charakter církevní služby?
Podle příkladu dvanácti apoštolů, které Kristus společně vyvolil a poslal, se jednota členů církevní hierarchie uskutečňuje ve službě společenství všech věřících. Každý biskup vykonává svou službu jako člen biskupského sboru, ve společenství s papežem, a tak se podílí na jeho péči o všeobecnou církev. Kněží vykonávají svou službu v rámci kněžstva místní církve, ve společenství s biskupem a pod jeho vedením. [KKKC 180]
Proč má církevní služba také osobní charakter?
Církevní služba má také osobní charakter, protože v síle svátosti svěcení je každý služebník osobně odpovědný Kristu, který ho osobně povolal a udělil mu poslání. [KKKC 181]
Proč církev není demokratickou organizací?
Princip demokracie zní: Veškerá moc vychází z lidu. V církvi však všechna moc vychází z Krista. Proto má církev hierarchickou strukturu. Avšak Kristus jí zároveň propůjčil také kolegiální strukturu.
Hierarchický prvek v církvi se zakládá na tom, že v ní jedná sám Kristus skrze zasvěcené nositele úřadu. Ti proto mohou konat nebo udělovat to, co by nemohli konat nebo udělovat sami ze sebe, tedy na Ježíšově místě udělují svátosti a s jeho zplnomocněním vyučují. Kolegiální prvek v církvi spočívá v tom, že Kristus svěřil ucelenou víru společenství dvanácti apoštolů, jejichž následovníci řídí církev za předsednictví Petrova úřadu. Z hlediska kolegiálního rysu mají nezbytné místo v církvi koncily. Avšak i v jiných církevních grémiích, v synodách a radách, může rozmanitost obdarování a univerzalita světové církve přinášet své plody. [Youcat 140]
Odbornost – čili způsobilost, studium a stálé vzdělávání – je základním předpokladem pro práci v kurii a ještě více pro zdejší nadřízené. Druhým rysem je služba – služba papeži a biskupům, univerzální církvi i místním církvím. V římské kurii je možné poznávat a přímo „dýchat“ tento dvojí rozměr církve, toto vzájemné prostupování dílčího a všeobecného. Myslím, že právě takovéto vnímání církve je jednou z nejkrásnějších zkušeností pro toho, kdo žije a pracuje v Římě. (Papež František k římské kurii, 21. prosince 2013)
