2.41 Co je to Tridentský koncil?
Tridentský koncil byl důležitou událostí reagující na reformaci. Koncil svolal papež Pavel III. roku 1545. Společná rozhodnutí biskupů a papeže, která byla během koncilu uskutečněna, byla pro církev velice důležitá.
Koncil zdůraznil podstatu víry, mimo jiné tím, že poskytoval detailnější vysvětlení sedmi svátostí a jasnější definici struktury církve. Byl též ustanoven pořádek ve formaci a působení kněží i biskupů. Dokumenty tridentského koncilu byly pro církev směrodatné po několik dalších století.
Za reformace se skutečně zdálo, že katolická církev je v koncích. Zdálo se, že zvítězí nový proud, jenž prohlašoval: „Teď je konec s římskou církví.“ Ale církev byla vzkříšena skvělými svatými, jako byli Ignác z Loyoly, Terezie z Avily, Karel Boromejský a další. Na tridentském koncilu našla církev novou sílu, odpověděla svým učením na otázky své doby a znovu mohutně ožila. Podívejme se na dobu osvícenství, kdy Voltaire prohlásil: „Konečně je ta stará církev mrtvá, ať žije humanita!“ A co se stalo? Církev se znovu obrodila. (Papež Benedikt XVI., promluva při setkání s kněžími diecéze Albano, 31. srpna 2006)
