1.24 Proč putovali Izraelité 40 let pouští?
Předci národa, který se později nazýval izraelský, odešli v dobách hladu do Egypta. Tamní faraon je však postupem času začal utlačovat a zotročovat. Bůh si vybral Mojžíše, aby osvobodil svůj lid a dovedl ho k lepšímu životu v zemi, kterou před staletími přislíbil jeho předkům.
Faraon však nechtěl nechat Izraelity odejít, a tak na něj Bůh seslal pohromy. Teprve poté Izraelity propustil. Během cesty pouští se však Izraelitům nedařilo poslouchat Boha a často porušovali jeho přikázání. Putování pouští bylo pro ně výchovným obdobím, jakousi přípravou před vstupem do Zaslíbené země.
Jak se Bůh zjevuje ve Starém zákoně?
Ve Starém zákoně se Bůh dává poznat jako ten, který z lásky stvořil svět i člověka, a jako ten, který zachovává věrnost dokonce i poté, co od něho člověk hříchem odpadl.
Bůh se dává poznat v dějinách: s Noemem uzavírá smlouvu na záchranu všeho živého stvoření. Povolává Abraháma a ustanovuje ho „otcem mnohých národů“ (Gn 17,5b), aby v něm těmto „všem pokolením země“ mohl požehnat (Gn 12,3b). Národ Izrael vzešlý z Abraháma se stává zvláštním Božím vlastnictvím. Bůh se představuje Mojžíšovi svým vlastním jménem. Jeho tajemné jméno הוה se nejčastěji přepisuje jako Jahve, „Jsem, který jsem“ (Ex 3,14). Vysvobozuje Izrael z egyptského otroctví, na Sinaji s ním Mojžíšovým prostřednictvím uzavírá smlouvu a dává mu Zákon. Bůh neustále posílá svému národu proroky, aby jej volali k obrácení a k obnově smlouvy. Proroci zvěstují, že Bůh uzavře novou a věčnou smlouvu, která bude mít za následek radikální obnovu a definitivní spásu. Tato smlouva se týká všech lidí. [Youcat 8]
Číslo čtyřicet označuje počet roků putování hebrejského lidu z Egypta do zaslíbené země, dobu příhodnou k tomu, aby lid zakusil věrnost Boží: „Pamatuj na celou cestu, po níž tě vedl Hospodin, tvůj Bůh, čtyřicet let na poušti. Po těch čtyřicet let se tvůj oděv na tobě nerozpadl a noha ti neotekla,“ říká Mojžíš v Deuteronomiu na konci těchto čtyřiceti let putování (Dt 8,2.4). (Papež Benedikt XVI., katecheze na generální audienci, 22. února 2012)