

2.28 Jaký byl vztah mezi císařem a papežem v období středověku?
Šíření křesťanství často započalo společně s konverzí kmenového vůdce nebo krále. V roce 754 papež korunoval za krále Franků Pipina Krátkého. Tento král pak pomohl papeži, když Řím obléhali Langobardi.
Pipinův syn, císař Karel Veliký, přispěl k reformám v církvi i ve společnosti. Po jeho vládě byla však říše rozdělena a napětí mezi papežem a císařem narůstalo. Proto začal papež Řehoř VII. od roku 1073 měnit způsob vedení církve a její vztahy ke světské moci.
Slavíme 1200. výročí královské korunovace Karla Velikého papežem Lvem III. o Vánocích roku 800. Velká postava dějin, císař Karel Veliký, odkazuje ke křesťanským kořenům Evropy. Každý, kdo se jím zabývá, se vrací do éry – navzdory vždy přítomným lidským omezením – význačné působivým rozkvětem kultury v téměř všech oblastech života. Při hledání své identity se Evropa nutně musí energicky snažit obnovovat kulturní dědictví Karla Velikého, které zůstává živé i po více než tisíci let. (Papež Jan Pavel II., Poselství kardinálu Javierrovi, 14. prosince 2000)