3.16 Co jsou relikvie (ostatky)?
Relikvie je hmotná připomínka světce. Většina relikvií jsou kousky světcova těla nebo oděvu. Není to tak divné, jak by se mohlo zdát: vzpomeň si na lidi, kteří si schovávají nějaký šperk, pramen vlasů, nebo dalši věci po svém milovaném zesnulém.
Blízkost světcovy relikvie (dokonce dotek) nám může pomoct ve víře. Stejně jako daný světec se můžeme stát doopravdy šťastnými, když se neustále snažíme zůstat blízko Bohu a milovat své bližní.
Jaké formy lidové zbožnosti doprovázejí liturgický život církve?
Náboženské cítění křesťanského lidu si našlo v každé době své projevy v různých formách zbožnosti, které obklopují svátostný život církve, jako například uctívání ostatků, návštěvy svatyň, pouti, procesí, křížová cesta, růženec. Církev osvěcuje světlem víry a podporuje autentické formy lidové zbožnosti. [KKKC 353]
Je dovoleno uctívat ostatky svatých?
Úctou k relikviím, která patří k přirozeným lidským potřebám, se snažíme projevit respekt a úctu váženým osobnostem. Ostatky svatých uctíváme správným způsobem tehdy, když tím chválíme Boží působení v lidech, kteří žili v naprosté odevzdanosti Bohu. [Youcat 275]
Jan Damašský hovořil o úctě k ostatkům svatých na základě přesvědčení, že křesťanští světci tím, že mají účast na Kristově vzkříšení, nemohou být jednoduše považováni „za mrtvé“. Když například vypočítává ty, jejichž ostatky jsou hodny úcty, upřesňuje: „Uctíváme především ty, mezi nimiž Bůh spočinul; on jediný je svatý, který spočinul na svatých (srov. Iz 57,15), jako svatá Matka Boží a všichni svatí. To jsou ti, kteří se, nakolik je to možné, stali podobnými Bohu svou vůlí. Skrze přebývání Boha v nich a s jeho pomocí jsou skutečně nazýváni bohy (srov. Žl 82,6). (Papež Benedikt XVI., katecheze na generální audienci, 6. května 2009)
