2.24 Kdo jsou církevní otcové?
Církevní otcové byli lidé, kteří žili v prvních staletích po Kristu a výrazně přispěli k duchovnímu bohatství církve hlubokým promýšlením Ježíšova poselství, které přijali od svých předchůdců (zejména apoštolů). Sv. Jeroným (347–420) například přeložil Bibli do latiny, hovorového jazyka tehdejší doby. Bible byla totiž původně napsaná hebrejsky a řecky.
Dalšími ze známých církevních otců jsou sv. Augustin (354–430) nebo sv. Řehoř Veliký (540–604). Všichni žili svatým životem a měli úzký vztah s Ježíšem, ačkoli nežili v době jeho pozemského působení. Díky tomuto vztahu i díky svým hlubokým textům jsou pro nás vynikajícími vzory. V aplikaci #TwGOD najdeš u některých témat úryvky z textů církevních otců.
Církevní otcové si toto pojmenování zaslouží: jsou to svatí, kteří silou své víry a hlubokým a bohatým učením oživili a utvářeli církev. Jsou to skutečně „otcové“ církve, protože díky nim skrze evangelium církev získala život. (Jan Pavel II., Patres Ecclesiae [Církevní otcové], apoštolský list, čl. 1, 2. července 1988)
