3.29 Proč se v postní době čtyřicet dnů postíme?
Půst začíná na Popeleční středu, která je pojmenována podle popela, jímž jsme v tento den označeni na čele znamením kříže. V době postní následujeme příklad Ježíše, který se čtyřicet dnů postil na poušti (Mt 4,1-2) Mt 4,1-2: Potom byl Ježíš vyveden od Ducha na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl. .
Během postní doby si chceme uvědomovat, že bez Boží pomoci a milosti nejsme hodni daru Ježíšovy oběti na kříži.
Co odhalují Ježíšova pokušení na poušti?
Ježíšova pokušení jsou opakováním Adamova pokušení v ráji a pokušení Izraele na poušti. Satan pokouší Ježíše v jeho synovské poslušnosti vůči poslání, které mu svěřil Otec. Kristus, nový Adam, odolává, a předjímá tak své vítězství v utrpení, svrchovanou poslušnost své synovské lásky. Církev se připojuje k tomuto tajemství zvláště v postní době. [KKKC 106]
Proč byl Ježíš pokoušen? A mohl být vůbec pokoušen?
K Ježíšovu pravému lidství patří i to, že mohl být skutečně pokoušen. V Ježíši Kristu nemáme nějakého spasitele, který „by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy se nedopustil hříchu“ (Žid 4,15). [Youcat 88]
Tuto cestu, na niž jsme zváni také my, charakterizují v tradici církve následující skutky: půst, almužna a modlitba. Půst znamená zřeknutí se jídla, ale obsahuje také další formy odříkání k dosažení střídmějšího života. To všechno však ještě není plná skutečnost postu. Ten je vnějším znakem vnitřní skutečnosti našeho závazku zdržovat se s pomocí Boží zla a žít evangelium. Ten, kdo se nedovede sytit Božím slovem, se nepostí doopravdy. (Papež Benedikt XVI., katecheze na generální audienci, 9. března 2011)
